Markéta Hrubá

Ještě před před lety bychom za telemedicínu považovali jakýkoliv vzdálený kontakt pacienta s lékařem přes telefon či video. Zásadní zlom v českém zdravotnictví přineslo povinné využívání eReceptu a následně pandemie COVID-19. Strach z osobního kontaktu tehdy akceleroval zavedení prvního hrazeného „telemedicínského“ výkonu u praktických lékařů. V současnosti však již běžné distanční poskytování služeb nepovažujeme za dostatečně sexy.

Nedávné zprávy o opakovaném používání jednorázových zdravotnických prostředků v některých českých nemocnicích vyvolaly vlnu diskusí a pochopitelné obavy o bezpečnost pacientů. Při hlubším pohledu na situaci se však ukazuje, že spíše než o izolovaná selhání jde o mnohem širší fenomén. Ten úzce pramení z ekonomického tlaku na zdravotnická zařízení a pravděpodobně se v různé míře objevuje plošně napříč resortem.

Umělá inteligence (AI) již není pouze hudbou vzdálené budoucnosti. Jak ukázal nedávno zveřejněný národní průzkum Ministerstva zdravotnictví, moderní algoritmy se postupně stávají běžnou součástí českých nemocnic a ambulancí. Zkušenosti z praxe jednoznačně ukazují obrovský potenciál pro zefektivnění péče, nicméně odborníci zároveň varují před nekritickým nadšením. Používání necertifikovaných generativních modelů totiž může přinést bezpečnostní rizika pro pacienty i celý systém.