Markéta Hrubá

Digitalizace přináší revoluci, ale i rizika. Propojená elektronika i nemocniční sítě denně čelí kybernetickým hrozbám. Zabezpečení citlivých pacientských dat a spolehlivost život zachraňujících přístrojů se staly absolutní prioritou, neboť každá zranitelnost může být fatální. EU i ČR proto budují silný obranný štít formou legislativních aktů: Aktu o kybernetické bezpečnosti, Nařízení o kybernetické odolnosti a zákona o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), které se i navzdory odlišným cílům doplňují.

Prováděcí nařízení (EU) 2026/977 představuje zásadní procedurální reformu posuzování shody zdravotnických prostředků podle nařízení MDR a IVDR. Deklarovaným cílem je sjednotit rozdílný výklad předpisů i roztříštěnou praxi oznámených subjektů, zvýšit transparentnost a zajistit předvídatelnost trhu, a to aniž by podle Komise došlo ke snížení bezpečnosti pacientů. Nařízení, které nabyde účinnosti 25. února 2027, reaguje na krizi trhu, jež dopadala zejména na malé a střední podniky.

Tentokrát se zaměříme na specifika distribuce a retailu. Nové pojmy a povinnosti zde totiž narážejí na přísnou sektorovou regulaci dle MDR a IVDR, přičemž PPWR naštěstí přináší důležité výjimky chránící bezpečnost pacientů. Tyto úlevy platí hlavně pro obaly citlivé na kontakt s prostředkem, zatímco skupinové a přepravní obaly v dodavatelském řetězci novým přísným ekologickým limitům neuniknou. Firmy tak musí své obalové strategie včas zrevidovat, aby vyhověly oběma legislativám bez rizika sankcí