Ethanol jako reprotoxická látka? Možné dopady na biocidy
- Aneta Dostálová

- 4. 5.
- Minut čtení: 2
Ethanol – všudypřítomný, desítkami let bezpečně používaný alkohol – je klíčovou složkou celé řady zdravotnických, hygienických i kosmetických přípravků, kde hraje zásadní roli díky svým ověřeným vlastnostem. Má dobře popsané a dlouhodobě doložené antimikrobiální účinky a slouží jako účinné rozpouštědlo pro široké spektrum účinných látek. V oblasti biocidních přípravků je ethanol rovněž významnou účinnou látkou s dlouhou historií používání.

Podle nařízení (EU) č. 528/2012 o biocidních přípravcích (BPR) je ethanol zároveň zařazen do pracovního programu systematického přezkumu. V rámci přezkumu probíhajícího v roce 2024 byl ethanol identifikován jako látka, která by mohla být nahrazena jinými alternativami, protože údajně splňuje alespoň jedno z kritérií vyloučení podle BPR – konkrétně podezření na toxicitu pro reprodukci. Takovou látku již nelze běžně schválit pro biocidní použití; výjimka je možná pouze tehdy, pokud by bylo její použití nezbytné pro ochranu zdraví, bezpečnosti nebo kritických procesů a nebyly k dispozici vhodné alternativy.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) v návaznosti na tento vývoj provedla veřejnou konzultaci, jejímž cílem je identifikace alternativ k ethanolu v biocidních přípravcích. Tento krok však vyvolal značné obavy napříč průmyslem i mezi odborníky.
Řada expertů upozorňuje, že zařazení ethanolu mezi reprotoxické látky vychází především z dat týkajících se vysoké orální expozice – typicky z konzumace alkoholických nápojů. Naproti tomu v kontextu biocidních nebo kosmetických výrobků je riziko minimální a reálná expozice nesrovnatelně nižší. Při použití na kůži, v aerosolech nebo ve formě výparů je systémová zátěž zcela odlišná a běžně považována za bezpečnou.
Dopady na průmysl by byly zásadní. Povinnost nahradit ethanol v biocidech by znamenala nejen technologické komplikace, ale také významné zvýšení nákladů. V řadě případů ani nemusí být k dispozici alternativy srovnatelně účinné, dostupné nebo bezpečné. Výrobci by byli nuceni investovat do nových výrobků, testování alternativních látek a nových registrací – což by se zákonitě promítlo i do ceny finálních produktů.
Ethanol přitom sehrál zásadní roli například během pandemie covidu-19, kdy byl základní složkou dezinfekčních prostředků široce používaných v nemocnicích, školách i domácnostech. Přijetí návrhu bez dostatečné analýzy reálného rizika expozice by tak mohlo vést ke zbytečnému omezení látky, která je v praxi dlouhodobě osvědčená, funkční a při odpovídajícím použití bezpečná.
Autor: Aneta Dostálová


