Digitalizace přináší revoluci, ale i rizika. Propojená elektronika i nemocniční sítě denně čelí kybernetickým hrozbám. Zabezpečení citlivých pacientských dat a spolehlivost život zachraňujících přístrojů se staly absolutní prioritou, neboť každá zranitelnost může být fatální. EU i ČR proto budují silný obranný štít formou legislativních aktů: Aktu o kybernetické bezpečnosti, Nařízení o kybernetické odolnosti a zákona o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), které se i navzdory odli

Prováděcí nařízení (EU) 2026/977 představuje zásadní procedurální reformu posuzování shody zdravotnických prostředků podle nařízení MDR a IVDR. Deklarovaným cílem je sjednotit rozdílný výklad předpisů i roztříštěnou praxi oznámených subjektů, zvýšit transparentnost a zajistit předvídatelnost trhu, a to aniž by podle Komise došlo ke snížení bezpečnosti pacientů. Nařízení, které nabyde účinnosti 25. února 2027, reaguje na krizi trhu, jež dopadala zejména na malé a střední podni

Tentokrát se zaměříme na specifika distribuce a retailu. Nové pojmy a povinnosti zde totiž narážejí na přísnou sektorovou regulaci dle MDR a IVDR, přičemž PPWR naštěstí přináší důležité výjimky chránící bezpečnost pacientů. Tyto úlevy platí hlavně pro obaly citlivé na kontakt s prostředkem, zatímco skupinové a přepravní obaly v dodavatelském řetězci novým přísným ekologickým limitům neuniknou. Firmy tak musí své obalové strategie včas zrevidovat, aby vyhověly oběma legislativ

Pravidla pro reklamu na ZP a IVD čeká výrazná proměna. Původní návrh novely zákona o regulaci reklamy se v minulém volebním období sice nestihl projednat, nyní se však do Poslanecké sněmovny vrací jako tisk č. 153. Návrh kromě oblasti zdravotnických prostředků a IVD řeší i nezbytnou implementaci evropské legislativy pro kojeneckou výživu. Pokud legislativní proces proběhne standardně, nová pravidla začnou platit od 1. ledna 2027.

EU zavádí zásadní změny v pravidlech balení výrobků. Nové nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech (PPWR) přináší přísnější požadavky na ekodesign, recyklovatelnost a minimalizaci obalů. Změny se dotknou i oblasti zdravotnických prostředků, která se primárně řídí nařízeními MDR a IVDR. Přestože PPWR obecně dopadá na všechny obaly uváděné na trh, u ZP zavádí výjimky s cílem chránit bezpečnost a zdraví pacientů. Neznamená to však, že by ZP byly z působnosti PPWR zce

Ještě před před lety bychom za telemedicínu považovali jakýkoliv vzdálený kontakt pacienta s lékařem přes telefon či video. Zásadní zlom v českém zdravotnictví přineslo povinné využívání eReceptu a následně pandemie COVID-19. Strach z osobního kontaktu tehdy akceleroval zavedení prvního hrazeného „telemedicínského“ výkonu u praktických lékařů. V současnosti však již běžné distanční poskytování služeb nepovažujeme za dostatečně sexy.

Nedávné zprávy o opakovaném používání jednorázových zdravotnických prostředků v některých českých nemocnicích vyvolaly vlnu diskusí a pochopitelné obavy o bezpečnost pacientů. Při hlubším pohledu na situaci se však ukazuje, že spíše než o izolovaná selhání jde o mnohem širší fenomén. Ten úzce pramení z ekonomického tlaku na zdravotnická zařízení a pravděpodobně se v různé míře objevuje plošně napříč resortem.

Evropská komise v prosinci 2025 představila návrh rozsáhlé revize nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR). Jejím cílem je snížit administrativní zátěž, posílit proporcionalitu regulatorních požadavků a zároveň zachovat vysokou úroveň ochrany pacientů. Navrhované změny se výrazně dotýkají zejména výrobců zdravotnických prostředků, a to napříč celým životním cyklem jejich produktů. Jedná se však teprve o legislativní návrh, který nyní vstupuje do řádného projednávání na úr

Evropská komise představila rozsáhlý balíček opatření zaměřený na posílení inovací, konkurenceschopnosti a odolnosti evropského zdravotnictví. Návrh stojí na třech pilířích – Aktu o biotechnologiích (Biotech Act), revizi MDR a IVDR a novém Plánu pro srdce v bezpečí (Safe Hearts Plan) – a usiluje o zjednodušení regulace, snížení administrativní zátěže a rychlejší přenos inovací do klinické praxe při zachování vysoké úrovně ochrany pacientů.

Velká událost otřásla koncem listopadu letošního roku celým světem zdravotnických prostředků. Po téměř pěti a půl letech odkladů a zpoždění dne 27. listopadu vydala Evropská komise v Úředním věstníku EU (OJEU) Rozhodnutí o oznámení plné funkčnosti prvních čtyř modulů databáze EUDAMED. Toto oznámení představuje zásadní a zcela klíčovou podmínku povinného používání databáze EUDAMED.