Ještě před před lety bychom za telemedicínu považovali jakýkoliv vzdálený kontakt pacienta s lékařem přes telefon či video. Zásadní zlom v českém zdravotnictví přineslo povinné využívání eReceptu a následně pandemie COVID-19. Strach z osobního kontaktu tehdy akceleroval zavedení prvního hrazeného „telemedicínského“ výkonu u praktických lékařů. V současnosti však již běžné distanční poskytování služeb nepovažujeme za dostatečně sexy.

Umělá inteligence (AI) již není pouze hudbou vzdálené budoucnosti. Jak ukázal nedávno zveřejněný národní průzkum Ministerstva zdravotnictví, moderní algoritmy se postupně stávají běžnou součástí českých nemocnic a ambulancí. Zkušenosti z praxe jednoznačně ukazují obrovský potenciál pro zefektivnění péče, nicméně odborníci zároveň varují před nekritickým nadšením. Používání necertifikovaných generativních modelů totiž může přinést bezpečnostní rizika pro pacienty i celý systém

V poslední době mezi lékaři poměrně silně rezonuje téma „výdeje“ zdravotnických prostředků přímo v lékařských ordinacích. Většina z nich to dává do souvislosti s termínem 1. ledna 2026, od kterého se elektronická preskripce zdravotnických prostředků stane povinnou. V této souvislosti je však třeba připomenout, že samotný ePoukaz legálnímu výdeji zdravotnických prostředcích nijak nebrání.

Po dlouhých odkladech došlo dne 27. listopadu 2025 ke zveřejnění Rozhodnutí Evropské komise o oznámení plné funkčnosti prvních čtyř modulů databáze EUDAMED v Úředním věstníku EU (OJEU).

Ministerstvo zdravotnictví otevřelo první testovací prostředí Centrálních služeb elektronického zdravotnictví. Nová rozhraní umožní poskytovatelům zdravotních služeb i dodavatelům softwaru otestovat napojení na klíčové národní systémy a připravit se na jejich ostrý provoz. K dispozici jsou například Kmenový registr pacientů, Dočasné úložiště a eŽádanky.

V českém zdravotnictví se tu a tam objeví nějaký nový pojem, který následně okupuje značný prostor v rámci veřejné odborné diskuse, aniž bychom mohli hmatatelně zaznamenat jeho systémové praktické uchopení. Do této kategorie určitě patří oblast digitalizace, HTA či AI. V rámci problematiky telemedicínských zdravotních služeb se však ministerstvo zdravotnictví rozhodlo postupovat odlišně.

Vysvětlení současné praxe VZP ČR při zařazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM) do Úhradového katalogu.

Přehled vybraných povinností poskytovatelů zdravotních služeb při nakládání se zdravotnickými prostředky – návody k použití, UDI a další.

Úvod do problematiky UDI včetně výjimky týkající se maloobchodního prodeje a volby správné tiskové technologie.

Úvod do problematiky klinických zkoušek dle MDR, mimořádně však optikou nemocnic.