Elektronické zdravotnictví: spuštěna testovací prostředí

Ministerstvo zdravotnictví otevřelo první testovací prostředí Centrálních služeb elektronického zdravotnictví. Nová rozhraní umožní poskytovatelům zdravotních služeb i dodavatelům softwaru otestovat napojení na klíčové národní systémy a připravit se na jejich ostrý provoz. K dispozici jsou například Kmenový registr pacientů, Dočasné úložiště a eŽádanky. Spuštění testovacích prostředí je důležitým krokem nejen pro digitalizaci českého zdravotnictví, ale i pro sladění s evropskými standardy v rámci připravovaného European Health Data Space, jehož cílem je bezpečné a interoperabilní sdílení zdravotních dat napříč EU.

Ministerstvo zdravotnictví spustilo v rámci projektu Digitální služby elektronického zdravotnictví první testovací prostředí Centrálních služeb elektronického zdravotnictví (CSEZ). Tato prostředí umožní poskytovatelům zdravotních služeb i dodavatelům softwaru připravit se na budoucí ostrý provoz jednotlivých systémů, včas prověřit technické napojení a otestovat funkčnost svých řešení.

Testování je nyní možné pro tři základní moduly:

• Kmenový registr pacientů (KRP)

• Dočasné úložiště

• eŽádanky

Podle harmonogramu MZ budou v následujících měsících zpřístupněny i další komponenty. V říjnu půjde například o elektronické lékařské posudky a agendu držitelů zbrojních a muničních oprávnění. V listopadu pak o Sdílený zdravotní záznam zahrnující emergentní záznamy a výsledky preventivních a screeningových vyšetření. V září 2025 byly spuštěny i testovací verze podpůrných nástrojů – Jednotné API brány pro B2B služby, Katalogu služeb EZ a Žurnálu činností, které zajišťují jednotný přístup k rozhraním a přehled o činnostech v systému.

Evropský kontext

Rozvoj českého eHealthu je v souladu s připravovaným rámcem European Health Data Space (EHDS), který EK představila v roce 2022. EHDS má vytvořit společný prostor pro bezpečné využívání a sdílení zdravotních dat napříč členskými státy EU. EHDS stojí na dvou pilířích, kterými jsou:

• primární využití dat – dostupnost zdravotnické dokumentace pacienta v celé EU,

• sekundární využití dat – anonymizovaná data pro výzkum, inovace a tvorbu politik.

Národní systémy proto vznikají s využitím mezinárodních standardů, zejména HL7 FHIR. To zajistí kompatibilitu a možnost přeshraniční výměny údajů, což má význam například při poskytování péče občanům EU v zahraničí.

Autor: Markéta Hrubá